Nepovolený výlet podruhé

24. března 2008 v 18:30 | Bětuše |  Akce
Bylo to jednoho krásného odpoledne, za sebou hodina Monotónního Matematického Monologu a před sebou ZSV a pak "sexy" fyzikář, co je vždycky tak nasáčkovanej v džínech, že se prostě logicky nemůžete od onoho místa odtrhnout, ale není to pěkný pohled….eee..a zábavnej asi stejně jako jeho MFCHT..
No a před učitelkou na ZSV by si i psychouš přišel normální..pro přiblížení :je to malé, chlupaté a na sobě má růžové triko s nápisem "Love is message" a chodí to při zdi..copak to je?No tak dobře, možná svou práci jen bere zatraceně vážně a chce svůj výklad oživit o názorné ukázky vyšnutí …něco jako "psychouš v praxi"..nebo nevim…možná sem moc kritická (haha když sem psala kritická, tak se vynechala písmenko, kliknu ve wordu na automatickou opravu a napsalo mi to erotická..haha, to je vidět, na co ten Word myslí:D ) , ale ono je těžké nebýt, když máte při hodině chuť rozbít si hlavu o lavici…
Tak k věci… bylo asi takhle:
Počasí
Koukaj z lesa koukaj srnky,
rozkvetly už taky trnky.
Počasí se domluvilo,
ohromě se ochladilo.
Vyndejte zas kabáty,
co sahají na paty.
Potom, milý lidičky,
nebojte se zimičky!
HAHA..kulturní vložka..:)
A co nás může jiného napadnout, než si sbalit sakypaky a nenápadně se vytratit?I když vzhledem k tomu, že jsme celkem nepřehlédnutelné se naše nenápadnost snížila na bod mrazu.No a tak už si to smažíme ven a cestou jsme nuceny zodpovědět pár dotazů typu:
"Kam jdete, vždyť máme ještě odpoledku…?!"
Zvláštní jak se lidi ptaj na věci, které jsou zcela zřejmé…je totiž celkem nepravděpodobné, že spěcháme na toaletu ze čtvrtého do prvního patra v bundách a s batohy na zádech..
No a když už se nám konečně podaří prokličkovat a my konečně ucítíme svěží únorový smog Evropské třídy a vůni dálek, rozhodneme se vyrazit směr Petřín, protože tam už jsme dlouho nebyly.Zamířily jsme proto nejdříve na Hrajdu a zastavily se v parčíku, kdy sme se něčemu hrozně tlemily, ale už si nepamatuju, co to bylo..
Poté, co jsme došly k Letohrádku, nám došlo, že je vlastně pěkná blbost jít na Petřín přez Hrad a tak jsme sedly na 22 a jely na Újezd.Vzhledem k tomu, že Kačenka měla na nohou glády a Petřín není zrovna malý kopeček, takže jít ho v Steelkách by si vyžádalo minimálně amputaci nohy, rozhodly jsme se pro bezpečnější variantu, jet lanovkou.Kupodivu v hale žádný turisti, tak hrabošíme tramvajenky no a ta moje nikde, pak se ale rozplyne můj mlhový opar a já si vzpomenu, že nejspíš leží už měsíc v kapse u bundy jiné…no nevadí, rozhodnu se vyštrachat nějaké drobné na lístek a na zem my spadne koruna…Vtipný moment: Katuše se pro ní dobrosrdečně shýbne a začne odlupovat nějaký bílý flek a na zemi asi stejně velký jako ta koruna…To je tak, když někdo špatně vidí:D Každopádně nás to hodně pobavilo a myslím si, že ten chlápek, co kontroluje lístky z nás měl docela vítr.
Radši jsme zanechaly lanovku lanovkou a opět změnily plán.Volba padla na Národní divadlo, páč máme v plánu vydat se na nějakou slušnou hru, tak potřebujeme program, že…a krom toho nás češtinářka nedávno seřvala (no ona neřve, ona spíš jen tak zatíná zuby a zkrz ně cedí spisovné vysoce nelichotivé poznámky na naší adresu) že málo chodíme do divadla.Ne, že by nás to nebavilo, ale ono je těžké udělat si čas, když "se stačí doma jen podívat na to, co jsme probírali.." nehledě na to, že než to přečtete, je půlnoc.
Člověk by fakt nevěřil, jak je těžké sehnat program.Rozjely jsme tedy akci a zcizili takovou malou knížečku s výpisy z her a programem a nenápadně jsme si to opět odhasily pryč.
Nějak nám při tom vyhládlo, ani jsme nemusely namáhat telepatii a zamířily jsme do víru velkoměsta najít nějakou pekárnu, nebo něco podobného.
Cestou jsme musely překonat několik překážek v podobě pouličního osvětlení, jak sme byly zahleděné do programu a nedávaly majzla na cestu.Mimochodem víte, že v Anglii bylo minulý rok nejvíce poranění hlavy způsobeno při psaní smsek?Na ulici je prostě až moc nevhodně umístěných sloupů.
Nakonec se nám podařilo najít nějakou pekárnu, tak sme si koupily každá něco, co se tvářilo jako bramboráček a pak Kaču koblihu a já makovec haha.Zamířily jsme ven na lavičky, že to tam sníme, ale kousek od nás se usadil nějaký arab či co a nevypadal, že by se mu chtělo koukat někam jinam než na nás.Párkrát sme mu sice naznačily, jako ať nečumí, ale moc efekt to teda nemělo, takže se mu nakonec díky hypnóze podařilo vyštvat nás z našeho "místa na slunci".Nikdy nevíte, jestli nemá výbušninu v rukávu.(pozn.říct o mě, že jsem rasista je asi stejná blbost jako chcát na elektrický ohradník).Zamířily jsme neznámo kam a cestou ukusovaly ty bramboráčky.
"Noooooooooovy prostooor…" slyšíme už z dálky a za malou chvíli nás fakt odchytil takový malý prooostorově výrazný chlápek a úlisně se ptá:
"Slečny, nechtěly byste si koupit Nový prostor?"
To určitě, napadne mě a Katuše duchapřítomně prohlásí, že jsme právě před chvílí utratily peníze za jídlo, co právě držíme v ruce.Vypadal, celkem típle, ale pak přišel na geniální nápad a povídá:
"Tak mi dejte aspoň kousnout.."
Vynalézavý pán..nebo hodně hladový..Nicméně vydáme se dál abychom kousek opodál na Karláku narazily na kolegu..
"Nooooový prooostor.."
ozve se zas a po předchozí zkušenosti hodíme přez rameno pro jistotu pohrdlivé pohledy.
"Tak promiňte, že žiju.."
volá pan Prostor za Katuší. Asi jsme to krapet přehnaly.
Další, co nás zaujme jsou díry ve stěně kostela U parašutistů po nábojích z pistole.Ano, jsme z Prahy, ano, známe ten kostel a ano, už stokrát jsme okolo šly ale prostě nějak nás to překvapilo no:D.Po detailním prozkoumání prasklin ve zdi přejdeme ulici a zastavíme se u Erotického muzea.Skrz výlohu byla vidět pěkná řádka pozlacenejch a pokamínkovanejch sošek šlapek s roztáhlejma nohama a tak podobně.Hroznej kýč.
"Je otevřeno.." prohlásí Katuška…
"Hm.." já na to..
"Tak se pudem kouknout ne?"nadhodí Katuš..
"Hm, ani ne, kdyby tam aspoň byly chlapy…."
Nakonec se shodnem, že dávat prachy za blejskavý pornofigurky je blbost a tak vyrazíme na Anděl a cestou si zatím snažíme vyčistit zuby od toho makovce..:D
Na Andělu sem zatáhla Katuši do obchoďáku, že jí prostě musim ukázat jednu věc na tu akci co tu časem zveřejníme.
No a pak už se to zvrhlo v různý kraviny s oblečením a klobouky a naše sebezáchova klesla na bod mrazu.Takže jsme ve finále odcházely zase o kus trapnější.
Pak už jsme to pro naše vlastní dobro radši rozpustily a vydaly se každá svou cestou Katuška na tramvaj a Bětuška na bus…Uf.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Katuše Katuše | 24. března 2008 v 21:10 | Reagovat

Betynko, to je dokonalý!!! Asi..hmm..určitě..jsem probudila bratra, ale za tohle mi to stojí. :D:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama